Jdi na obsah Jdi na menu
 


Nemoce,zlozvyky

11. 4. 2006

 

  

Fyziologické ukazatele pro posouzení zdravotního stavu koně:

Ukazatel Dospělý kůň Hříbě
(po narození)
Tělesná teplota průměrná v klidovém stavu 37-38 °C 38-39 °C
Tělesná teplota při fyzickém výkonu zvýší se o 1-2 °C
Návrat do klidového stavu za 1-1,5 hodiny
Frekvence dýchání v klidovém stavu 8-16 dech/min10-20 dech/min
Frekvence tepu v klidovém stavu 36-45 tepů/min100-120 tepů/min
  • Je-li teplota koně pod 36°C nebo nad 40°C, urychleně přivoláme veterináře. Teplotu koni měříme zavedením teploměru potřeného vazelínou či krémem do konečníku, a to krouživým pohybem směrem nahoru, teplotu měříme 3 minuty.
  • Je-li tep koně kolem 80 tepů za minutu, je kůň těžce nemocný. Tep koni měříme přitisknutím ukazováku a prostředníku ke středu čelisti, tam kde pulzuje tepna.

    NEMOCI

  • Hřebčí nákaza (exanthema coitale vesiculosum paralytikum)
    pohlavní nákaza jednokopytníků způsobená bičíkovcem Trypanosoma equiperdum. Nákaza se přenáší především pohlavním stykem. Inkubační doba trvá 50-90 dnů i déle. Onemocnění má 2 stadia, při kterých dochází u klisen k zánětu genitálií, otokům vulvy a okolí vemene. Na sliznici vaginy jsou patrny uzlíčky a puchýřky. Výtok z vaginy je zakalený, červenožlutý, s hnisem. Klisny jsou neklidné. Někdy dochází k potratu. U hřebců se objevuje otok penisu, na povrchu jsou patrné puchýřky, uzlíky a vřídky. Hřebec častěji močí. Později zduří šourek, varlata a tříselné uzliny. Ve druhém stadiu se u obou pohlaví objevuje na kůži nebolestivé okrouhlé, dobře ohraničené, koláčkovité pupence s proláklým středem. V konečné fázi se objevuje malátnost, slabost zejména zádě, hubnutí, otoky, obrny, obtížné vstávání, dekubity, hypostatická pneumonie a úhyn. Terapie se neprovádí. Prevence - sérologické vyšetření krve- výsledek je opatřen atestem.

  • Infekční metritida koní (metritis contagiosa equorum)
    je vysoce přenosné pohlavní onemocnění koní charakterizované zánětem sliznice dělohy, krčku, vaginy a výtokem z pochvy. Způsobuje sterilitu. Původcem onemocnění je kokobacil Taylorela equigenitalis, který se přenáší pohlavním stykem. Klinický obraz není specifický. U klisny se může za 24-48 hodin po zapuštění objevit šedavý, zakalený, mukopurulentní výtok. Symptomy trvají 11-18 dní. Klinické příznaky vymizejí během 14-42 dní. Prevence spočívá v laboratorním vyšetření vaginálního stěru deklarovaným veterinárním atestem.

  • Infekční zmetání klisen
    vyvolávají viry, bakterie, protozoa, plísně a jejich toxiny. Příčinou předčasného porodu je zhroucení metabolismu dělohy matky a poškození endometria, plodu a plodových obalů infekčním agens. Nejzávažnější a hlavní příčinou potratů je equinní herpes virus skupiny EHV 1 a 4, vyvolávající abort hříběte; u narozených hříbat má za následek vznik tzv. respiratorního infektu, včetně atakce centrálního nervového systému. Dalším virem způsobujícím předčasnou odúmrť plodu je virus equinní arteritidy EVA, který se projevuje vysokou horečkou, zánětem mozkových blan, zánětem sliznic oka a respiračními potížemi. K odumření plodu dojde v průběhu virozy a z těla klisny je vypuzen s mírnou autolýzou na rozdíl od EHV 1, kdy jsou plody živé. Infekčním abortům lze předcházet dodržováním zásad hygieny chovu, správnou výživou zaměřenou na zvyšování obranyschopnosti matky.

  • Chřipka koní (influenza equorum)
    je virové akutní onemocnění charakterizované výtokem z nosu, kašlem, malátností až celkovou slabostí a bolestivostí svalstva. K nakažení dochází především stykem zdravých koní s nemocnými. Po inkubačním období (1-10 dní) se dostaví malátnost, vysoká teplota se suchým, později vlhkým kašlem a serózní až hnisavý výtok z nozder. Pokud nezačne léčba včas, mohou nastat komplikace, zejména u pracujících koní, vyúsťující až v těžké záněty horních a dolních cest dýchacích. Onemocnění lze předcházet pravidelnou každoroční vakcinací. Vakcinace je povinná u sportovních koní nebo u koní přicházejících do styku s jinými koňmi.

  • Nakažlivá anémie koní (anemia infectiosa equorum)
    je virové onemocnění s různě výraznými příznaky septikémie s charakteristickou přerušovanou horečkou a s výrazným poklesem počtu až zánikem červených krvinek. Cesta přirozené infekce není stále objasněna. Už po 24 hodinách po vniknutí viru do krve nastává úbytek červených krvinek a hemoglobinu, teplota se zvyšuje na 40-42 °C, srst je zježená, nastává krvácivost a srdeční labilita. Léčba se neprovádí. Prevence spočívá v ochraně chovu proti zavlečení této nákazy, v sérologickém vyšetření krve, v ničení savého a bodavého hmyzu, včetně důkladné asanace stájí a pastevních ploch.

  • Vozhřivka (malleus)
    způsobuje ji Pseudomonas mallei. Inkubační doba je velmi dlouhá a trvá několik týdnů až měsíců. Klinické příznaky jsou různé. Nemoc obvykle začíná onemocněním vnitřních orgánů - plic - a později přechází na nosní sliznice a kůži. Zprvu se projevuje jako zanedbaná pneumonie, později jako těžká bronchopneumonie s krvácením z nosu a vykašláváním krvavého hnisavého sekretu. Kožní forma se projevuje vznikem různě velkých uzlíků v kůži a v podkoží, které po rozpadnutí přecházejí v kráterovité vředy. Chronická forma může probíhat různě dlouho, až několik let. Nemocná zvířata se neléčí. Vakcinace se neprovádí, prevence je zaměřena na vyhledávání případných zdrojů při prodeji, přesunech a karanténě koní.

  • Zánět horních a dolních cest dýchacích (bronchopneumonia)
    původce vzniku tohoto onemocnění je různorodý. Může být virového, bakteriálního i parazitárního původu. Ve většině případů se na vzniku nemoci podílejí i neinfekční agens, jako prostydnutí, nachlazení, alergie atd. Jedním z prvních příznaků je ztížené dýchání a kašel různého stupně. Kašel může být občasný až častý a záchvatový, s různou intenzitou projevu a bolestivostí. Výpotek kašle (sputum) je suchý nebo vlhký. Postupně se u koně projeví malátnost, nechutenství, horečka a různá intenzita ztíženého dýchání se šelesty s pozdějšími příznaky srdeční slabosti. Onemocnění vyžaduje vždy odbornou léčbu za přítomnosti veterináře.

  • Vzteklina (lyssa)
    virové onemocnění. K nakažení zdravého koně dochází ve většině případů pokousáním nakaženými zvířaty. Vzteklina se projevuje silnou vzrušivostí koně (třením nebo kousáním do poraněného místa, silnou lekavostí, neklidem, agresivitou vůči okolí i vlastnímu tělu, zvýšeným pohlavním pudem) a následně ochrnutím, slintáním, neschopností polykat. Vzteklina je smrtelné onemocnění. Prevencí je vakcinace. Je doporučována vždy u koní pracujících v lese.

  • Opar lysivý
    velmi nakažlivé plísňové onemocnění, které se přenáší stykem nemocných koní se zdravými a je přenosné i na člověka. Na napadených místech se nejprve zježí srst a pak vypadává, zůstávají holé skvrny. Nakaženého koně musíme izolovat, desinfikovat box a všechno nářadí, postroje i čistění, se kterými přišel do styku. Léčba je prováděna antiplísňovým preparátem.

  • Tetanus
    je způsoben endotoxinem, který je produkován grampozitivní anaerobní sporulující tyčinkou Clostridium tetani a vyskytuje se všude ve vrchní vrstvě půdy obsahující hodně organických látek jako spory nebo bakterie. Místem infekce jsou ve většině případů různá poranění kůže nebo sliznice, která se dostala do kontaktu s kontaminovanou půdou nebo krmivem touto půdou zněčištěným. Klinické projevy nemoci jsou různě dlouhé, nejčastěji za 1-2 týdny, výjimečně už za 24 hodin či až za 1 měsíc. Hlavními příznaky je zvýšená citlivost, hyperreaktivní chování. Tetanus se projevuje tetanovými křečemi zejména na svalech hlavy a krku, u koní dochází nejprve k opatrnému žvýkání a hltání krmiva, vyhřeznutí třetího víčka, strnulosti pohybu, výjimečně ke křečím. Příjem potravy postupně klesá vlivem neschopnosti polykat, až se nakonec dostaví trismus (zavření úst). Nozdry jsou trychtýřovitě rozšířené. Svalstvo hřbetu a končetin ztuhne. Kůň není schopen pohybu. Vědomí je zachováno při zvýšené reflexní dráždivosti. Mortalita je vysoká, zejména u zvířat, které nejsou včas léčena. Prevencí proti vzniku tetanu je každoroční vakcinace. V případě těžkého poranění je nutné okamžité přeočkování.

  • Sněť slezinná (anthrax)
    onemocnění vyvolává Bacillus anthracis. Vyskytuje se zejména v oblastech, kde je dostatečně vlhko (např. záplavy), kde se spory bacilu mohou udržet naživu. Inkubační stadium je velmi krátké, projev nemoci je buď akutní nebo chronický. U koní se většinou projevuje neklidem a horečkou se zánětem hrtanu a jeho následnou infiltrací, případně i opuchnutím jazyka a zvětšenou slezinou; při rektálním nálezu zjišťujeme karbunkly. U koní je možné anthrax zaměnit s kolikovým onemocněním, zauzlením střev, případně s infekční anémií. Léčba je problematická. Hlavní ochrana proti nákaze je vyloučení pastvy a nezkrmování suchého krmiva pocházejícího ze zamořeného území.

  • Hříběcí tzv. chřípěcí (coryza contagiosa equorum)
    nakažlivé streptokokové onemocnění nejčastěji mladších koní. Projevuje se katarem sliznice horních cest dýchacích doprovázené horečkou, nechutenstvím, hnisavým výtokem z nozder, kašlem a zduřením lymfatických uzlin, hlavně podčelistních s častým provalením abscesu.
  • Mezi neinfekční nemoci patří hlavně zdravotní problémy, které vznikají nejčastěji jako důsledek nesprávné výživy, a to kvalitativní i kvantitativní nedostatek či přebytek živin, vitamínů, minerálních látek, zdravotní závadnost krmiva - nahnilá, s cizí příměsí (hlíny, namrzlá, zapařená,…) a špatná skladba krmné dávky. U koní můžeme tato onemocnění diagnostikovat jako poruchy metabolismu, které se projeví nejprve snížením výkonnosti, užitkovosti, útlumem reprodukce a později přecházejí v závažná onemocnění parenchymatózních orgánů, poruchy bílkovinného, glycidového i minerálního metabolismu, narušení neurohormonální rovnováhy organismu. Mezi nenakažlivé nemoci patří také:

  • Otlaky
    většinou vznikají nesprávným sedláním koně, ale otlaky může způsobit i dobře padnoucí sedlo pokud sedlové podušky a podbřišník není dobře vycpán nebo je z nekvalitního materiálu. Také špatně přizpůsobený postroj může koně tlačit nebo odírat. Krevní oběh se tak naruší a vzniká otlak. Pokud otlak neobjevíme včas, může vzniknout hnisavá rozedřená rána. Takto otlačený kůň potřebujeme zejména klid a studené obklady či antibakteriální zásyp či mast.

  • Bradavice
    nejsou nebezpečné, ale mohou být pro koně nepříjemné. S odstraněním bradavic nám poradí veterinář a to buď veterinárními přípravky nebo chirurgickým zákrokem.
    Koliky
    patří mezi specifická a nejrozšířenější onemocnění koní (onemocnění trávicího ústrojí). Při kolice se u zpočátku zcela zdravého koně může během několika hodin vyvinout život ohrožující stav. Je nutné, aby chovatel včas zhodnotil své možnosti a pokud není schopen vzniklý stav sám ovlivnit, neprodleně povolal veterináře nebo koně k veterináři odvezl. Kolika postihující trávicí ústrojí je označována jako kolika pravá. Klinicky se projevuje bolestmi a křečemi různého stupně. Příznaky kolikového onemocnění se projevují zpočátku jen bolestmi břicha, které se stupňují. Kůň se dívá směrem k břichu, neklidně přešlapuje, hrabe předníma nohama, zadníma kope směrem k břichu, švihá ocasem, chůze je toporná s častými zastávkami a se snahou lehnout si a válet se. V pokročilém stadiu dochází ke skřípání zuby, třesu celého těla, nutkavému pohybu dopředu a do kruhu v psychickém podráždění. Netypické postoje koně vznikají zejména při bolestivých stavech způsobených změnami polohy střev, rozšířením žaludku, těžké spastické obstipaci atd. (klečící, sedící postoj, postoj jako při močení apod.).

  • Prostá bolestivost - enteralgie
    se vyznačuje silnými kolikovými bolestmi, které trvají asi 5-10 minut a střídají se s obdobím klidu. Frekvence dechu a tepu bývá mírně zvýšená a v klidovém stadiu se vrací k fyziologické normě (viz tabulka na začátku). Obvykle toto onemocnění odezní samo nebo po podání spasmoanalgetik. Stav může být zkomplikován následnou změnou polohy střeva nebo vytvořením zátky v malém tračníku.

  • Plynatost
    vzniká většinou při náhlé změně diety, kdy může dojít k mírnému roztažení části tlustého střeva (tračník, slepé střevo). Peristaltika střev bývá nejprve zvýšená, zejména v oblasti slepého střeva jsou slyšitelné kovově zvonivé šelesty, které později v závislosti na naplnění tlustého střeva slábnou, až zcela zanikají. Je-li postiženo současně tlusté i tenké střevo, dochází k zarovnání slabinových jamek a bolest se zvyšuje. Těžká plynatost zhoršuje plicní ventilaci, zatížení celého oběhového systému je větší. Frekvence tepu je 80 tepů za minutu a vyšší.

  • Střevní zácpa
    postižení koně při obstrukci žaludku a tenkého střeva vykazují příznaky odpovídající střední až intenzivní kolice. Efekt medikace je krátkodobý. Frekvence křečovitých stahů neklesá, spíše naopak. Méně intenzivní průběh má obstrukce tlustého střeva, která bývá většinou způsobena obstipátem. Onemocnění má pozvolný průběh, takže začátek vzniku obstrukce chovateli většinou unikne. Kůň přijímá méně krmiva, až dojde k anorexii, tedy stavu, ve kterém již kůň krmivo nekonzumuje vůbec. Při obstrukci tračníku je pasážováno jen malé množství drobných suchých výkalů (feces), často potažených hlenem. Při obstrukci slepého střeva je rovněž kálení sporadické, trus je však sušší a mírné kolikové bolesti mohou trvat několik dní až týdnů. Při obstipaci (zácpě) malého tračníku jsou příznaky obdobné. Kálení ustává. V konečném úseku tlustého střeva (ampule konečníku) můžeme při rektálním vyšetření nalézt jen malé množství řídkých výkalů nebo může být prázdný.

  • Dislokace (zauzlení) střeva
    změna polohy - do této kategorie kolik, které způsobují takřka polovinu všech úhynů kolikového původu, zahrnujeme torzi (přetočení) velkého tračníku a slepého střeva, volvulus (zauzlení) tenkého střeva nebo malého tračníku, flexi (ohnutí kolem příčné osy) různých úseků střeva, strangulaci (zaškrcení střeva), invaginaci (vsunutí střev do sebe), hernie (kýly) atd. Patří mezi velmi závažná onemocnění projevující se rychlým nástupem intenzivních a stále přetrvávajících kolikových bolestí. Charakteristický je rychlý vzestup tepové frekvence na hodnotu 80 tepů za minutu a více. Střevní peristaltika je zprvu zrychlená, později dochází k pozvolnému zpomalení až k zástavě s pomalým postupným rozvojem plynatosti, komplikované cirkulačními poruchami. Prognóza léčby u těchto případů ke velmi obtížná, vyžaduje specifickou diagnostiku podpořenou laboratorním vyšetřením. Je nutné rozlišit operabilní stavy, které vyžadují chirurgický zákrok, od stavů prognostických, kde je indikována eutanazie.

  • Embolie mezenteriální cévy (tromboembolická kolika)
    vzniká náhlým ucpáním střevních tepen. Jednou z hlavních příčin je vznik helmintózních aneurysmat, kdy se část trombu vlivem např. pádu, skoku apod. uvolní a následně ucpe cévu. U zvířat s tímto onemocněním se postupně vyvíjí dehydratace projevující se kolikovými bolestmi. Obdobné příznaky kolikových bolestí může způsobit onemocnění močového ústrojí, ledvin, pobřišnice - nepravé koliky a zánětlivé změny jater.

  • Černá zástava močení (paralytická myoglobinurie koní)
    je akutní onemocnění koní s příznaky degenerace svalů doprovázené přechodem myoglobinu do moče. Nejčastěji jsou postiženi velmi pracovně zatěžovaní koně. Myoglobinurie vzniká náhle, většinou po pracovním klidu trvajícím několik dní s vydatnou výživou. Kůň se začne potit, zadní nohy se prolamují v kloubech, pohyb je nekoordinovaný. Dochází k rychlému zhoršení celkového zdravotního stavu. Svaly na zádi jsou tuhé, nebolestivé. Někdy mohou tento stav doprovázet kolikové bolesti. Moč je tmavá, kávově hnědá až tmavočervená. Prognóza vyléčení je dubiozní a závisí na včasnosti léčby a klidu koně.
  • Nemoci hříbat
  • Pupeční průtrž
    pokud se po porodu dobře neuzavře pupeční otvor, při pupeční průtrži uniká v kapkách moč skrz tento pupeční otvor. Lze jej odstranit chirurgicky.

  • Průjem
    se objevuje u hříbat během prvních 48 hodin po porodu a je způsoben změnou složení v potravě hříběte. Pokud je průjem silný a neustává, hříbě na několik hodin odstavíme od matky a klisnu mezitím oddojíme. Hříběti podáváme pouze vodu. Také později po několika dnech se u hříběte může objevit průjem, který může být zaviněn infekcí střev nebo obnovenou říjí matky. Ve dnech říje má mléko klisny laxační účinek.

  • Ochroma hříbat
    je infekční onemocnění, které může vést k úhynu, pokud veterinář včas nezasáhne. Hříbě je infikováno bakteriemi při špatném ošetření pupečního otvoru. Bakterie se dostanou do krevního oběhu a způsobí akutní záněty kloubů. Prvním příznakem této nemoci je kulhání. Hříbě přestává pít a těžce ulehá a vstává. Srdeční tep je zrychlený a hříbě má teplotu okolo 40 °C. Častou příčinou je špatná hygiena při porodu.

  • Rachitida kostí
    se začíná projevovat nepravidelným postojem končetin a postihuje zejména hříbata do 3 let. Rachitida může být způsobena špatnou látkovou výměnou nebo nedostatkem určitých minerálů a vitaminů v potravě, případně špatným poměrem vápníku a fosforu v krmivu. Léčba spočívá ve speciální dietě, případně doplněné o vitaminy a minerály podávané injekcemi. Prevencí je hříbata krmit speciálními granulovanými krmivy, ve kterých je poměr potřebných látek dobře vyvážen.
  • Onemocnění pohybového ústrojí - končetin - je další skupinou, která přímo ovlivňuje výkonnost koní. Z diagnostikovaných onemocnění zaujímá vysoké procento onemocnění šlach, synoviálních útvarů a kopyt s preferencí předních končetin oproti zadním. Dále je to výskyt onemocnění svalů a kostí, která způsobují kulhání. Podle typu onemocnění jde o zánětlivé změny jako následek nadměrné zátěže či nevhodného tréninku. Příčiny vzniku těchto onemocnění mohou být i v podkování. Onemocnění jako jsou poranění - otevřené rány vždy řešíme s veterinářem.

  • Kulhání
    kůň zatěžuje jednu končetinu více než druhou, to může způsobit kamínek, hřebík či jiný předmět uvízlý v kopytě. Kulhání může způsobit i špatně okovaný kůň, nebo spíše zakovaný hřebík, který způsobí hnisání kopyta a horečku koně.

  • Zaječí kost
    je hromadný název pro zduření různého původu na zadní ploše hleznového kloubu pod patním hrbolem. Příčinou mohou být mimo jiné záněty kostního podkladu. V počátečním stadiu bývá zánět bolestivý a kůň kulhá. Pokud koni dopřejeme dostatek klidu a končetinu pravidelně 3x denně stříkáme vodou, může kulhání po 2-3 týdnech zmizet. Jednou vzniklé zduřeniny však již nezmizí.

  • Kroužek
    vzniká při dlouhotrvajícím chronickém zánětu kloubu korunkového a jeho okolí. Někdy se objeví jako pakost nad korunkou kopyta, ale většinou se tato vada obtížně zjišťuje. Kroužek vzniká často mechanickým pohmožděním zvenčí nebo nadměrnou námahou. Kroužek je doprovázen kulháním, to se však někdy vyléčí klidem.

  • Pakosti
    se často objevují na předních i zadních holeních zejména u mladých koní. Pakosti vznikají zánětem okostice, zaviněným úderem nebo nadměrnou námahou. Pokud se pakost utvoří v místě, kde jsou úpony šlach, může vzniknout zánět šlach a kulhání koně. Pro vyléčení vzniklého zánětu je zapotřebí dostatek klidu.. Pokud se pakost nevyskytuje v blízkosti šlach, jedná se pouze o kosmetickou vadu.

  • Špánek
    je zduření tvrdých kostních tkání na vnitřní straně hlezna po zánětu hleznového kloubu. Špánek vzniká nadměrnou námahou špatně stavěného hlezna. Může a nemusí být viditelný. Pomocí špánkové zkoušky, při které se po dobu 1 minuty drží hleznový kloub extrémně ohnutý, může veterinář klinicky zjistit, zda kůň trpí špánkem. V případě pozitivního nálezu může podkovář speciálním kováním odlehčit hleznový kloub, aby byl méně bolestivý. Přestože zduření kostní tkáně může být malé, velmi těžko se hojí a často se problémy vrací.

  • Nálevky
    jsou měkké váčkovité zduřeniny na kloubech a šlachách. Vznikají nahromaděním kloubního mazu a vyskytují se na spěnkových kloubech a na hleznech. Nálevky u mladých koní můžou být známkou měkké konstituce končetin nebo i špatného postoje, a v důsledku toho nadměrné namáhání kloubu. Kůň většinou nekulhá a v takovém případě je nejlepší si nálevek nevšímat. Pokud kůň kulhá, poradíme se s veterinářem o dalším postupu.

  • Pánek
    je trvalé zduření šlach po zánětu a vyskytuje se zejména na předních končetinách.Často vzniká úrazem, když kůň cválá nebo skáče. Může si natrhnout šlachy ohýbače (na zadní straně holeně) a vznikne zánět. Během akutního zánětu kůň silně kulhá a postižené místo je silně oteklé. Při prohmatání jeví kůň známky bolesti. V takovém případě pomůže koni alespoň 3měsíční klid. Akutní záněty léčíme studenými, později zapařovacími obklady.

  • Šoška
    je váčkovitá zduřenina na patním výčnělku hlezna koně. Vzniká často opakovaným pohmožděním, když kůň vstává na tvrdé, málo vystlané podlaze boxu. V akutním stadiu je potřeba postižené místo 2x denně ostříkat studenou vodou. Šoška většinou nezpůsobuje kulhání, ale je trvalou vadou na kráse.

  • Křížové nálevky
    jedná se o nálevky na vnitřní i vnější straně (křížové) hleznového kloubu při jeho chronickém zánětu. Nálevky zpravidla nejsou bolestivé, nehřejí a kůň nekulhá. Křížové nálevky vznikají často u těžce pracujících koní. Jednou vzniklé nálevky již nikdy zcela nezmizí.



  • Parazitární onemocnění, parazitózy kůže a trávicího ústrojí
    Parazitární onemocnění postihují převážně trávicí, dýchací a pohlavní ústrojí koně. Jejich závažnost spočívá v tom, že působí pozvolně, v 1. fázi zeslabují organismus, dráždí okolí, kde působí, a mohou být i dispozičním faktorem pro vznik závažnějších onemocnění (bronchopneumonie, koliky). Proto je nutné dodržování hygieny chovu včetně pravidelné parazitologické kontroly výkalů ve veterinární laboratoři a preventivní odčervování antiparazitiky minimálně 2x ročně. Nejnáchylnější na parazitozy jsou hříbata a staří koně. Napadení koně ztrácejí výkonnost, hubnou, mají špatnou srst a trpí častými kolikami. Někteří paraziti produkují toxické zplodiny, které mohou způsobit kulhání a vnitřní krvácení.

    Parazitozy kůže
    Onemocnění kůže způsobené parazity je závažné a v praxi podceňované. Přítomnost parazitů u koní vyvolává stálý neklid,poranění, alergii a záněty kůže, které se postupně mohou vyvinout v těžko léčitelné záněty kůže a ekzémy. U některých koní působí toxiny parazitů jako alergen a vyvolávají papulozní uzlíčkový ekzém, provázený intenzivním svěděním, kterému se zvíře brání odíráním, jehož následkem je ztráta srsti, oděrky, stupy a chronické kožní změny. Vždy je nutné parazita diagnostikovat a na základě jeho druhového určení zvolit radikální léčbu.

  • Ektoparaziti žijící na kůži
    napadení koně jsou neklidní, což je způsobeno silným svrběním. Při větší invazi se na kůži nacházejí rozsáhlá místa bez srsti, vykazující zánět kůže. Při silném napadení dochází k anémii a kachexii. U hříbat může dojít ke zpomalení růstu a podvýživě.

    Vši (Haematopinus, Linognathus) se obvykle nacházejí na šíji, okraji víček, krku, kořeni ucha a ocasu, zádech. Žijí mezi srstí nebo jsou přisáté na kůži. Šedobílé hnidy jsou nalepené na srsti. Rozmnožují se na hostiteli.

    Všenky (Trichodectes) se lokalizují na hlavě, krku a končetinách. Svrbění je způsobeno jejich pohybem. Vyskytují se nejvíce u mladých a podvyživených zvířat.

    Včely, vosy, sršně (Apis mellifera, Vespa vulgaris, Vespa crabro) napadají celé tělo, zejména neosrstěná místa nebo místa s krátkou srstí. Po bodnutí se vytvářejí v kůži bolestivé urtiky (pomphus) nebo edémy, které v místě vpichu mohou zahnisat až nekrotizovat. U koní mohou vyvolávat psychické problémy - splašení.

    Ovádi, bodalky (Tabanus, Stomoxys calcitrans) obtěžují koně většinou na pastvě. Znepokojují zvířata. Štípnutí bolí, svrbí, opuchne a trochu krvácí. Krev sají jen samičky ovádů.

    Klíšťata (Ixodes ricinus) způsobují traumata kůže, nebo i poruchy nervového systému přenášením virů z čeledi Togaviridae.

  • Svrab (scabies)
    původce onemocnění zákožka svrabová se živí tkáňovým mokem, samička se zarývá do epidermis a v zrohovatělé vrstvě vytváří různě dlouhé chodbičky, do kterých klade vajíčka. Hlavním příznakem svrabu je svědění, které je nejintenzivnější v noci. Klinicky se svrab vyznačuje drobnou papulkou. Později přechází v celkový zánět napadené kůže a dále ve furunkulozu. Rozvoj nemoci je závislý na hygieně chovu. Čím je horší, tím rychleji se nemoc rozvíjí a léčba je méně úspěšná.

  • Střeček koňský
    moucha střečka koňského klade na končetiny koně žlutá vajíčka, vylíhlé larvičky se pak zavrtávají pod kůži, kde dále rostou. Na kůži pak vidíme malé boule, které nesmíme vymačkávat než z nich lezou červíci. Tento proces urychlíme přikládáním teplých obkladů.

  • Podlomy
    kožní onemocnění ve spěnkách koně. Podlomy mohou vzniknout zraněním, přecitlivělostí na určité látky, působením vlhkosti (bláto), bakteriální infekcí nebo špatným ošetřováním končetin. Podlomy jsou suché nebo mokvavé. Suchý podlom začíná tvorbou šupinek, které zanechávají bolestivé a nepříjemné vyrážky. Při mokvavém podlomu je napadena zejména světlá kůže na spodku končetiny, kůže otéká, uvolňuje hnisavou tekutinu, která zasychá a tvoří strupy. Léčba podlomů je v závislosti na druhu podlomu. V těžkých případech může dojít k otravě krve. O léčbě se poradíme s veterinářem. Podlomům předcházíme ustájením koně na suché podestýlce, častými prohlídkami koně a při prvních příznacích mazáním náchylných míst krémem.

  • Ekzémy
    se často vyskytují na kořeni ocasu a u hřívy. Příčinou jsou pravděpodobně malé mušky, které nabodávají kůži a sají krev v okolí hřívy a ocasu. Kůže v těchto místech je červená a oteklá. Kůň se otírá o růlzné předměty a rozdírá kůži do krve. Léčbu stanoví veterinář, místa se ošetří mastí. Tyto mušky nežijí v horách, tudíž koně ustájení ve vyšší nadmořské výšce tyto ekzémy nemají.

  • Citlivost na sluneční záření
    vede k vypadávání srsti, spálení kůže a tvorbě puchýřků. Prevencí je namázání náchylných míst rybím tukem. Koně citlivé na sluneční záření musíme držet ve stínu.

  • Parazitozy trávicího ústrojí
  • Škrkavčitost (askaridóza)
    se vyskytuje nejvíce u hříbat a vyvolává koliky. Při napadení dochází k poruše chuti a příjmu krmiva, k občasným průjmům, postupnému hubnutí, ke křečím až obrně, ucpání střeva, která může vyústit v perforační peritonitidu.

  • Strongylóza koní
    onemocnění způsobují střevní nematoda rodu Strongylidae (o velikosti 0,5-4,5mm). Často se nemoc klinicky neprojevuje. U koní paraziti vyvolávají zánět pankreatu, jater a pobřišnice. Velmi vnímavá jsou hříbata do 1 roku věku. Při silné invazi u nich dochází k horečkám, kolikám, alergiím, anémii, nemoc může končit až úhynem. Prevencí je pravidelné podávání antiparazitik a správná údržba pastvy, včetně dodržování hygienických podmínek chovu.


  • Nemoci kopyt
  • Tvrdá kopytní rohovina
    pokud je kopytní rohovina příliš tvrdá a vyschlá, může se začít odlamovat. Nedostatečná péče o kopyta bývá většinou příčinou suchých kopyt. Tomuto předejdeme pravidelným potíráním kopyt olejem.

  • Měkká kopytní rohovina
    pokud je kopytní rohovina příliš měkká a drolí se, musíme zamezit tomu, aby se vlhkost vpíjela do kopyt. Toho docílíme pravidelným nanášením tuku na suchá kopyta. Nejlepší prevencí je suchá a čistá podestýlka.

  • Rozštěp a trhliny
    Trhlina kopyta probíhá vodorovně s korunkovým okrajem. Rozštěp kopyta se táhne od korunky kopyta až k nosnému okraji. Může způsobit kulhání koně. Aby se rozštěp zahojil, musí se odumřelá rohovina seříznout až k živé části. Někdy je nutné spojit části kopytní stěny kovovým plíškem.

  • Zchvácení kopyt
    bývá následkem zánětu kopytní škáry. Vyskytuje se častěji na předních končetinách. Příčinou může být nadměrná námaha, alergie na určité výživné látky, dlouhý pobyt ve stáji a málo pohybu. Zchvácení kopyt může také vzniknout jako reakce na jiný zánět v těle (na zánět dělohy u klisen po zadržení lůžka). Kůň se zchvácenými kopyty se nechce pohybovat, protože kopyta jsou velmi bolestivá. Kůň natahuje krk a hlavu daleko dopředu, nahrbí se ve hřbetu a podsadí zadní končetiny, aby předním co nejvíce odlehčil. Má-li kůň zchvácená kopyta, musíme přivolat veterináře. Pokud se toto onemocnění nezačne včas léčit, vzniká chronický zánět. Vrchní část kopytní rohoviny odumírá a kopytní kost se zvrátí, přičemž se může poškodit a částečně odumřít. Takového koně lze potom použít jen pro lehkou práci a musí být speciálně okován.

  • Zánět střelkové kosti
    se projevuje chronickým kulháním koně, které se někdy dočasně zlepší, ale následně opět zhorší. Vyskytuje se zejména na předních končetinách. Tímto onemocněním trpí starší koně, u kterých byly přední končetiny často namáhány (u parkurových). Kost střelková se nachází

  • Nášlap
    vzniká našlápnutím koně na ostrý předmět (hřebík,…) který pronikne až do kopytní škáry. Častěji se vyskytuje na zadních končetinách. Přední končetiny při chůzi většinou vyhrábnou ostrý předmět na povrch a zadní na něj šlápnou. Nebezpečná jsou poranění na zadní části střelky, protože může vzniknout chronické kulhání. Ostrý předmět musíme ihned odstranit, ale postupujeme tak, aby část předmětu se nezlomila a nezůstala v kopytě. Podkovář seřízne kopytní rohovinu okolo poranění a ránu dezinfikuje, zvláště když krvácí. Případně koně přeočkujeme proti tetanu.

  • Hniloba rohového střelu
    je rozpad rohového střelu v kašovitou, šedozelenou a zapáchající hmotu. Hniloba se rozrůstá, v napadených místech rohovina zčerná a změkne. Příčinou vzniku hniloby bývá špatně udržovaný vlhký box nebo i špatné podkování. Pro vyléčení hniloby je potřeba každodenně čistit střelku a odříznout všechny hnijící uvolněné části rohoviny. Střelka se natírá dřevitým dehtem. Prevence je čistá, hluboká podestýlka. Pravidelný pohyb je důležitý, protože kopyta se v pohybu dobře prokrvují.

  • Rakovina kopyt
    jde o zánět, který takto nazýváme pro tvrdošíjnou léčbu. Nemoc se projevuje zachvácením střelu, chodidla nepříjemně zapáchající tkání. Vzniká také ze zanedbaných hnilob rohového střelu. Prevence spočívá v pravidelném čištění, vysoušení, a v práci v suchém prostředí. Nemoc je často dědičná. Radikální léčba je chirurgickým odstraněním patologické tkáně. Léčbu by měl provádět podkovář s veterinářem.



  • Zlozvyky koní
    Zlozvyky jsou neobvyklé poruchy s abnormálními projevy v chování koní vyvolané nefyziologickými podmínkami jejich existence. Zlozvyky nejsou nemocemi, ale ve svém důsledku mohou vést k závažným zdravotním poruchám. Zlozvyky vznikají většinou náhodně z dlouhé chvíle, z hravosti, z napodobování nebo jako symptom určité nemoci. Nejčastějšími zlozvyky jsou klkání, tkalcování, vzpurnost, zlostnost a plašivost.

  • Klkání
    kůň táhne hrtan dlouhými svaly krku zpět a za slyšitelného klkavého šelestu nasává vzduch do násilně otevřené přední části jícnu. Klká buď s podpěrou hlavy o žlab nebo o ohradu výběhu, či volně bez podpěry. Tomuto zlozvyku se kůň může naučit napodobováním jiných koní nebo z dlouhé chvíle. Klkání lze odstranit operativní cestou (přetnutím a částečně i vyjmutím svalů ovládajících hrtan). Operace však není 100% úspěšná. Je však jedinou radikální možností jak zbavit koně klkání, i když se na trhu objevily speciální nákrčníky (z USA), které mohou tento zlozvyk omezit. Při koupi nového koně se klkavý kůň nepozná, protože při převozu do nové stáje zpočátku neklká, ale začne klkat až za několik dní.

  • Tkalcování (hodinaření)
    kůň má rozkročené přední nohy a stereotypně přešlapuje na místě z jedné strany na druhou a kývá i s hlavou. U některých koní se tkalcování vyskytuje pouze při vzrušení nebo změně prostředí stáje či sousedního koně. V současné době není známa metoda k odstranění tohoto zlozvyku. Doporučuje se dostatek pohybu a normální podmínky ustájení, s volným kontaktem s okolím.

  • Vzpurnost
    kůň se brání přiměřené práci. Nechce táhnout, po zapřažení se tlačí do strany, odmítá jezdce, brání se uzdění, osedlání, shazuje jezdce, odmítá samostatnou práci, nechce se oddělit od skupiny, na parkúrech se zastavuje, odmítá se dát okovat apod. Příčiny vzpurnosti mohou být i genetické (vliv temperamentu a charakteru předků), dále vady v postrojování, nymfománie, jankovitost, ale hlavně neodborné zacházení s koněm.

  • Zlostnost
    se projevuje aktivní útočností nebo pasivní vzdorovitostí koně vůči okolí (lidem, koním, předmětům). Do této kategorie patří i závistivost krmiva. Tato vada je většinou získaná. Odstranění zlozvyku vždy vyžaduje velkou trpělivost a odbornost.

  • Vadný charakter koně
    je buď vrozený nebo získaný nesprávným zacházením projevuje se kopáním či kousáním. Snáze se zkazí kůň temperamentní než flegmatický. Vrozený zlý charakter se projevuje už v mládí a nelze ho nikdy odstranit. Koně s vadným charakterem se zpravidla vyřazují z dalšího chovu.

  • Plachost
    kůň se leká neznámých věcí

  • Splašení se
    náhle vzniklý psychický stav koně pro nenadálou okolnost, snahou koně je rychlé opuštění místa

  • Stahování ohlávky, trhání pokrývky, hrabání předními končetinami
    projevuje se o temperamentních nebo nedostatečně pohybovaných koní

  • Kývání hlavou, vyhazování hlavy
    nebezpečné pro jezdce

  • Neochota k uzdění, k nasazování stájové ohlávky a k uvazování, ohryzávání se
    u koní temperamentních a nervózních

  • Neklid při nasedání, kozelcování, uskakování do strany, vybočování z dráhy, vzpínání se
    odnaučení těchto zlozvyků můžeme docílit mírným a šetrným zacházením s dostatkem pohybu pro koně.



  • Vady koní
  • Měsíční slepota (iridocyclochorioiditis periodicum equorum - ophtalmia periodica)
    je způsobena aseptickým zánětem, který se opakuje v určitých intervalech a končí často oslepnutím. Příčinou jsou alergické reakce na infekci, na chřipkové viry, přítomnost parazitů a jejich toxiny, avitaminóza B2 a další. V akutním stadiu se vyznačuje slzením, světloplachostí, spojivka je zarudlá, duhovka zúžená a oční bulva zvětšená. Po opakovaných zánětech zůstávají většinou zákaly rohovky, čočky, sklivce nebo srůsty na rohovce, duhovce a čočce. Zánět často přechází po zrakovém nervu i na druhé oko, takže kůň oslepne úplně.

  • Dušnost
    je trvalá porucha dýchání, způsobená sníženou pružností plic, projevuje se ztíženým výdechem, při kterém se hromadí zbytkový vzduch v plicích a plíce se rozšiřují. Příčinou je většinou nadměrná námaha jako následek různých plicních onemocnění. Akutní stadium je léčitelné. Principem zkoušky na dušnost je měření hodnot triasu za 30 minut po půlhodinové námaze v klusu, kdy hodnoty triasu, zvláště dechu, jsou u zdravého koně již v klidových hodnotách, u dušného zůstávají vyšší (viz tabulka na úvodní straně).

  • Pískání
    je druhem dýchavičnosti, projevujícím se při rychlejším pohybu a intenzivnějším dýchání zvláštním pískavým nebo chrčivým zvukem. Je způsobeno ochrnutím zpravidla levého hlasového vazu a s tím souvisejícím vchlípením vnitřní sliznice hrtanu, které snižuje jeho průchodnost, a tím přichází do plic nedostatečné množství vzduchu, respektive kyslíku.

  • Jankovitost (hydrocephalia)
    je chronické onemocnění, které je způsobeno zvětšením objemu seriózní tekutiny (vodnatelností mozkových komor). Projevuje se zaujímáním nepřirozených postojů (zkřížení nohou), nepřirozenou chůzí, sníženou citlivostí a netečností nebo naopak zuřivostí koně.




  • Ochrana před nemocemi
    Nemocem předcházíme v prvé řadě tím, že zabráníme styků zdravých koní s nemocnými, dále zabráníme vstupu cizích osob a zvířat (koček, psů, ptáků, slepic hlodavců …) do stáje. Proti vzniku a šíření onemocnění používáme desinfekci, dezinsekci, deratizaci a dále pak laboratorní vyšetření vzorků krmiv, vody, trusu a krve koní a pravidelné očkování.



  •